Karel Čapek-Věc Makropulos

Hrdinkou je nesmrtelná zpěvačka, dcera lékaře Rudolfa n, který na vlastním dítěti vyzkoušel vynalezený elixír života. Autor na příkladu nesmrtelné hrdinky, unavené dlouhým životem až k chladnému nihilismu, ukazuje, že nesmrtelnost není pro člověka to pravé. Opět zde máme autorův oblíbený motiv – člověk by neměl toužit po absolutních hodnotách a víc si hledět života v měřítku, na které jeho duch stačí.

Osoby a obsazení: Emilia Marty (Jiřina Švorcová), Jaroslav Prus (Karel Höger), Janek, jeho syn (Viktor Preiss), Albert Gregor (Jiří Klem), Hauk-Sendorf (Eduard Kohout), advokát dr. Kolenatý (Miloš Nedbal), Solicitátor Vítek (Martin Růžek), Kristina, jeho dcera (Gabriela Vránová), komorná (Drahomíra Fialková), lékař (Oldřich Janovský), poklízečka (Jaroslava Drmlová).







Karel Čapek-R.U.R.

Vynálezce Rossum v blízké budoucnosti objeví způsob, jak syntetickou cestou vypěstovat umělého člověka bez citů – dokonalého služebníka a dělníka. Rossumem vytvoření „roboti“ jsou záhy vyráběni továrně a jsou používáni v celém světě jako levná pracovní síla. Roboti se ale záhy obrátí proti svým tvůrcům a v celosvětové revoluci všechny lidi zahubí. Nechají naživu jen svého tvůrce Rossuma, aby zajistil výrobu nových a nových robotů. Plány a vzorce jsou však zničeny ohněm. Přesto není evoluce na Zemi u konce. Mezi dvěma z nejdokonalejších robotů se vyvine nový cit – láska, a tak se robot Primus a robotka Helena stanou Adamem a Evou nové rasy. Svou odvážnou vizí a sevřenou symboličností hra získala neobyčejný ohlas, v důsledku čehož se slovo „robot“ stalo trvalou součástí terminologie SF literatury i obecného slovníku.

Karel Čapek-Krakatit 1/12

Účinkují: Jaromír Spal, Miroslav Moravec, Václav Postránecký, Milena Steinmaslová, Miloš Nedbal, Anna Vetlínská, Otakar Brousek st., Václav Švec, Jan Waldman, Jorga Kotrbová, Josef Chvalina, Jiří Holý, Jaroslav Wagner-Klenka, Igor Smržík, Jan Přeučil, Ladislav Pešek, Ladislav Potměšil, Radim Vašinka.

Robert Louis Stevenson-Skřítek v láhvi

Účinkují Otakar Brousek ml., Věra Slunéčková, Ladislav Mrkvička, Radoslav Brzobohatý



Robert Louis Stevenson-Ostrov Pokladú

Robert Louis Stevenson

Celým jménem Robert Lewis Balfour Stevenson, skotský prozaik a básník, se narodil 13. listopadu 1850 v Edinburgu. Přibližně ve věku osmnácti let si změnil druhé jméno z „Lewis“ na „Louis“. Jeho otec Thomas Stevenson, dědeček Robert Stevenson i pradědeček byli, významní stavitelé a provozovatelé majáků. Po nich zřejmě zdědil náklonnost k dobrodružství, volání moře a cestování. V mládí studoval ve svém rodném městě na soukromé akademii, později na univerzitě. Přestože od mládí trpěl tuberkulózou, prožíval svůj život naplno. Zpočátku psal eseje o literatuře, důraz kladl na styl díla a zvukovou podobu jazyka. Smysl pro dějovost, napínavost a romantiku ho vedl k tvorbě pro mládež, napsal například knihy „Ostrov pokladů“ (1883), „Únos“ (1886), „Katriona“ „Černý šíp“ (1884) a další. Ve fantastické novele „Podivuhodný případ Dr. Jekylla a pana Hyda“ (1886) a v řadě povídek („Markheim“, „Franchardský poklad“, „Falesánské pobřeží“) zkoumá etické problémy a platnost mravních příkazů. Poslední léta života Stevenson strávil v Tichomoří, kde také ve vesničce Vailima, ležící na souostroví Samoa, 3. prosince 1894 zemřel. Ačkoliv to není příliš známo, jeho ostrovní fantastická i nefantastická literatura patří k nejoceňovanějším a nejsbíranějším dílům 19. století, která popisují oblast Tichomoří.

Markheim

Robert Louis Stevenson-Podivuhodný případ Dr. Jekylla a pana Hyda

Klasický viktoriánský horor o dvou protikladných tvářích lidského charakteru ztělesněných dobrým doktorem Jekyllem a zlým panem Hydem. Když advokát pan Utterson začne řešit závěť svého starého přítele pana Jekylla, vyvstávají před ním znepokojivé otázky. Jaký byl vztah počestného dr. Jekylla a tajemného pana Hayda? Kdo zabil Sira Danverse? Francouzský spisovatel Marcel Schwob o tomto příběhu řekl: „Dvě nejděsivější události v literatuře jsou Robinsonův objev stopy neznámé nohy v písku a zděšení dr. Jekylla, když po probuzení spatří na polštáři chlupatou ruku pana Hyda."

Zpráva o moru v Londýně

Gert Hoffmann.
Hra podle výpovědí tamních občanů, kteří na mor hynuli od května do listopadu léta Páně 1665. Překlad Jan Tomek. Zvuk Ivo Fischer a Karel Nedorost.Záznam a střih Anna Halbichová a Jana Fischerová.Zvuková spolupráce Radoslav Nikodém.Dramaturg Karel Gissübel. Režie Jiří Horčička.

Účinkují Jiří Adamíra, František Smolík, Vlasta Jelínková, Libuše Havelková, Rudolf Pellar, Soběslav Sejk, Vladimír Švec, Bedřich Prokoš, Jana Drbohlavová, Karel Beníško, Josef Větrovec, Otomar Korbelář, Julie Charvátová, Miroslav Doležal, Čestmír Řanda, Zdeněk Ornest, Vladimír Leraus, Jaroslava Adamová, Josef Patočka, Josef Vinklář, Jaroslav Kepka a další.

Natočeno 1969.

Michal Lázňovský-Rytíř Perceval a svatý grál

Původní dvoudílnou rozhlasovou hru napsal Michal Lázňovský. Hudba Petr Mandel. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkují: Michal Dlouhý, Petr Kostka, Miroslav Středa, Bořivoj Navrátil, Daniel Rous, Valérie Zawadská, Zdeněk Maryška, Jiří Schwarz, Svatopluk Skopal, Pavel Rímský, Vlastimil Bedrna, Andrea Elsnerová, Dana Černá, Josef Vinklář, Otakar Brousek st., Miroslava Pleštilová, Josef Somr, Ivan Trojan a Ladislav Reich.

Michal Lázňovský-Rytíř Galahad a svatý Grál 1/2

Dvoudílnou rozhlasovou hru napsal Michal Lázňovský. Hudba Petr Mandel. Dramaturgie Ivan Hubač. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkují Aleš Procházka, Jiří Schwarz, Svatopluk Skopal, Jiří Štěpnička, Michal Dlouhý, Jiří Dvořák, Josef Somr, Ljuba Krbová, Ladislav Mrkvička, Jaroslava Adamová, Anna Bendová, Karel Navrátil a Pavel Soukup.



Michal Lázňovský-Merlinův odkaz

Účinkují: Josef Somr, Ivan Řezáč, Jana Paulová, Jiří Plachý, Filip Blažek, Martin Zahálka, Pavel Rímský, Jiří Schwarz, Svatopluk Skopal, Věra Hučínová, Taťjana Medvecká, Alois Švehlík, Miluše Šplechtová, Antonín Molčík, Jindřich Hinke, Jindřich Hinke, Tomáš Racek, Stanislav Zindulka a Michal Novotný

Vladimír Hulpach - Rytíři krále Artuše

Téměř půldruhého tisíciletí uplynulo od doby, kdy neznámý král Artuš hájil Británii proti vetřelcům. Jeho jméno se proměnilo v legendu rytířství. Poslechněte si vyprávění o kouzelníku Merlinovi, panu Lancelotovi z Jezera, Artušovi a Guenevře, Gawainovi a Zeleném rytíři a o Percivalovi a výpravě za svatým grálem. Pověsti, které se staly součástí evropského kulturního dědictví, vás nadchnou ideály, romantikou i koloritem středověku.

CD1
Chlapec jménem Merlin
Narození Artuše
O nevídaném Artušově činu
Artušova korunovace
Dívka Guenevra
Svatba Artuše a Guenevry

CD2
Jak pan Gawain málem přišel o hlavu
Pan Lancelot z Jezera
O Lancelotově lásce a trýzni
Rytíř Percival

CD3
Zjevení Svatého grálu
Rytíř Galahad a Svatý grál
Válka mezi králem Artušem a rytířem Lancelotem
Konec rytířů Kruhového stolu

účinkují:Brousek, Otakar/Táborský, Miroslav/Syslová, Dana/Novotný, David

Stanislaw Lem-Měsíční noc

Stanislaw Lem.
Rozhlasová hra. Překlad František Jungwirth. Hudební improvizace Eduard Spáčil. Dramaturg Pavel Minks. Režie Pavel Linhart.

Účinkují Jiří Štěpnička, Boris Rösner, Jiří Holý, Nina Divíšková a Roman Hájek.

Natočeno v roce 1989. Premiéra 20. 7. 1989 (Vltava, 20:00 - 21:00 h.; 49min.).

Lit.: Luptáková Věra - Rozhlasová hra: Stanislaw Lem: Měsíční noc. In web ČRo 29. 8. 2007 (anotace). - Cit.: Knihy polského spisovatele Stanislawa Lema byly přeloženy do 40 jazyků a dnes patří ke klasice vědecko-fantastické literatury. Český rozhlas 2 - Praha vysílá dnes ve 20:05 hodin Lemovu méně známou rozhlasovou hru Měsíční noc. Hra líčí dramaticky vypjatou situaci, do níž se dostává dvojčlenná kosmická posádka, která po delším pobytu na Měsíci čeká na vystřídání a tráví na lunární základně poslední noc.
Autor tu s lehce sarkastickým nadhledem ukazuje, jaké důsledky může mít psychické selhání a ztráta důvěry lidí, jejichž život záleží jeden na druhém. Ve hře Stanislawa Lema Měsíční noc uslyšíme v hlavních rolích Jiřího Štěpničku a Borise Rösnera